Proč jsem opustil dobrou práci v londýnské bance
Co mě vedlo k této myšlence? Proč lidi začínají s podnikáním? Jsem úplně obyčejný člověk, který nemá žádné nadprůměrné schopnosti, které nemůžeš mít ty. V životě jsem ničím nevynikal, byl jsem průměrný student a sportovec.
Neměl jsem nikdy kolem sebe známosti, které by mi k něčemu dopomohly. Sám sebe považuji spíše za člověka, který se často uzavírá sám do sebe, neboli introverta. Pocházím z průměrné rodiny a žil jsem celý život v Karviné.
Jmenuji se Adam Wojnar, jsem majitel a zakladatel společnosti Huradosveta.cz.
Proč jsem nechal slibné kariéry
Na myšlenku podnikání mě přivedla nespokojenost v práci. Nechuť šplhat léta nahoru ve velké korporaci, skoro nulová možnost něco změnit a s tím spojený pocit nenaplněnosti. To jsou důvody, proč jsem vyměnil přibližně 9 zaměstnání během pěti let.
Vydělávej 2x až 3x tolik na hodinu než vyděláváš doma. Práce v Anglii >>
Nešlo o špatné práce. Pracoval jsem od vedoucího v obchodě přes uklízeče a skončil jsem až v londýnské bance. Po chvíli mě všechno přestalo bavit. Chtěl jsem víc. Nešlo ale o peníze. Prahnul jsem po naplnění a chyběl mi po čase smysl toho, co jsem zrovna dělal. Chtěl jsem podnikat. Jen jsem to ještě nevěděl.
Nikdy nevíš o čem to je, dokud se do toho sám nepustíš
Podnikání je jiné než pracovat pro někoho jiného. V první řadě jde o zodpovědnost a nutnost rozhodování. Nikdo za tebe nic neudělá. V práce se můžeš vykašlat na směnu. Vezmeš si volno, vypneš mobil a máš klid. V podnikání nic takového neexistuje. Když se takto zachováš, budeš brzy jen číslo ve statistice.
Jen těžko můžeš na svém začátku myslet na peníze, které nemáš a nejsou ani zdaleka na obzoru. Je to jen rajská hudba pro tvé uši, že někdy něco v budoucnu z toho můžeš mít. Musíš makat 12 nebo 16 hodin denně, soboty neděle, svátky, Vánoce, Nový rok, narozeniny rodiny i své vlastní, prostě pořád, než vykouzlíš ze své aktivity něco kloudného, co by se jednou mohlo nazývat podnik.
Rád vzpomínám na své začátky v Anglii >>
V pátek nebo sobotu večer jdou tvý kámoši na pivo nebo se bavit, zahrát si fotbal, ale ty nejdeš. Máš přece emaily k vyřízení, faktury k zaplacení a kontakty, které musíš získat.
Nehledě na to, kolik tě stálo úsilí vůbec dostat se na úroveň, kdy s tebou chce někdo komunikovat a zajímá ho, co děláš a možná ti za to někdy zaplatí. Ta myšlenka tě ale naplňuje, někdo se o tvé aktivity zajímá a ty mu můžeš nějak pomoct.
Podnikatel drží svůj byznys pohromadě, nikdo jiný nemá takové nasazení jako majitel
Nikdy mě nenapadlo, že šéf v malé rodinné uklízecí firmě v Anglii, kde jsem pracoval, má takovýto typ starostí. Přes víkendy a svátky mu s oblibou volali zaměstnanci, že nemohou přijít do práce. To bylo v tom lepším případě. V tom horším mu volal zákazník, že jeho člověk se neukázal a nemá kdo uklidit restauraci. Nehledě na to, o jaký jde den nebo hodinu, skočí do auta a upaluje, aby si to vyžral.
Finanční odměna, která není zdaleka tak vysoká, jak si většina zaměstnanců myslí, nestojí v těchto chvílích za to, navíc je tato odměna nejistá. Za podnikáním se musí skrývat více, než peníze. Musí tě to bavit a naplňovat.
Pocházím z rodiny zaměstnanců
Neznal jsem podnikatelské prostředí ani mentalitu a už vůbec neměl ponětí, s čím se majitel firmy musí vyrovnávat. Sháníš zakázky, hledáš dobré zaměstnance, obchodní partnery, uspokojuješ své klienty a jestli ti jediný článek ve firmě nefunguje ,nebo třeba neumíš dobře vycházet s lidmi, máš zaděláno na brzký krach.
I přes to všechno je podnikání úžasné. Je to jako droga. Jednou zjistíš, že jsi na to stvořený nebo stvořená a už nechceš dělat nic jiného.
Proč začít podnikat. 2. díl >>
Adam Wojnar
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.