Pryč s Otčenášem! Kultura se mění
„Otče náš, jenž jsi na nebesích...“...tam taky zase hezky zůstaň! I tak by se dal asi vyložit nový skandál, který týden před počátkem Adventu otřásl Británií a stal se během několika hodin jednou z nejsledovanějších a nejsdílenější zpráv jak na BBC, tak na sociálních médií.
O co že jde? Anglikánská církev vytvořila šedesátisekundovou reklamu na tzv. „Otčenáš“, modlitbu, kterou se denně už po dva tisíce let modlí po vzoru Ježíše biliony věřících. Jednotlivé verše modlitby v této velice kreativně vytvořené reklamě recitují či zpívají představitelé různých povolání, etnických skupin či sportovci. Na konci je pak věta, že modlitba je pro všechny.
Dnes jsme se ovšem dozvěděli, že reklama, která dostala certifikát „U“ (rovná se – vhodná pro všechny) a měla se vysílat v kinech před novými Hvězdnými válkami, ale může urazit příslušníky jiných vyznání či ateisty, a byla proto zakázána. Tak pravil nikoli Zarathustra, ale agentura Digital Cinema Media, která rozhoduje, jaké reklamy se budou promítat v největších britských řetězcích kin.
Jaké pojištění pro pobyt v Anglii potřebuju >>
Arcibiskup canterburrský Justin Welby, hlava anglikánské církev, svou pomazanou hlavou jen nevěřícně zakroutil a nechal se slyšet, že považuje tento zákaz za „nezvyklý“; také ostatní představitelé této církve dali najevo obavy z potlačování svobody slova.
Kromě svobody slova mám ještě trochu divný pocit z toho, že anglikáni, stejně jako Angličané, jsou tady v Anglii doma (opravte mě, pokud to chápu špatně!), a tudíž jejich země, jejich pravidla, a pokud tím neporušují zákony, nemuseli by si moc dělat obavy z toho, jak budou jejich víru brát ostatní. Když jde někdo na návštěvu ke mně domů, tak si například zuje boty, přestože to u sebe doma třeba nedělá, ale je to můj dům, moje pravidla, a kdo je nechce respektovat, tak ať teda ke mně domů při vší úctě nechodí.
Jaké doklady si vzít sebou do Velké Británie >>
Zároveň mě napadá, že bych se coby příslušník ne muslimského či ne hinduistického vyznání měla v souvislosti s tímto zákazem asi dodatečně urazit, že v době jejich největších svátků jsou mé oči, uši i ostatní tři smysly vystaveny reklamám a přáním „požehnaného Eidu“ či „veselého Diwali“. Dělá mi také velké starosti, že jak se teď blíží Vánoce, budou všechny rasy, jazyky, národy a náboženství, žijící v Británii, vystaveny skrze koledy v obchodech oslavnému křesťanskému poselství, že na svět přišel Boží syn Ježíš a že „Christmas starts with Christ“. Co když v těch obchodech zkolabují?
To mi ovšem připomíná, že jsem svou muslimskou kolegyni, která u nás ve škole vede nacvičování vánočních písní o hře o narození Ježíše, zapomněla požádat, aby zítra odpoledne pokračovala s nácvikem další písničky. Takže já jdu esemeskovat a vy se zatím můžete podívat na Otčenáš a jako svobodné, myslící bytosti se rozhodnout, jestli vás to uráží, a jestli se modlit chcete či nechcete: https://www.youtube.com/watch?v=vlUXh4mx4gI&feature=youtu.be
Alena z Londýna
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.