RIP, igelitky zdarma

Mé ekologické Já se raduje – konečně budou lidi donuceni neplýtvat taškami, tudíž se teoreticky zvyšuje šance, že se sníží binec na ulicích, nemluvě o problémech s uskladňováním odpadu.

Mé ekonomické Já už tolik nejásá – léta mě manžel trpělivě a vlastním příkladem učil používat použité igelitky jako pytle do košů, a přestože mě jeho zvyk nebetyčně rozčiluje, neb se do nich prakticky nic nevejde, uznávám, že je to rozumné využití tašky.

Co se mi líbí na Angličanech, neumíme nabídnout druhým >>

Mé pohodlné Já je ovšem zas ale nadšené, že teď budu mít „legální“ důvod zase používat velké tlusté černé pytle do košů, z čehož ovšem zas teče mé ekologické Já... Člověk se někdy nezavděčí ani sám sobě!

Cože se to tedy děje a proč?

Jen v loňském roce se v obchodech rozdalo přes osm miliard tašek. To je 140 tašek na osobu (minimálně 200 na mého spořivého manžela!) nebo též 61 tun zbytečně vyhozeného plastu, který se nedá zrecyklovat.

To je problém!  Poplatek za igelitku byl zaveden už i ve Walesu, Severním Irsku i Skotsku, a všechny tři země se shodují, že došlo až k 80 % úbytku v používání igelitových tašek a k vyšší spokojenosti zákazníků. To je motivace!

Osamostatni se a postav na vlastní nohy >>

Nejde zde ale ani tak o peníze, přestože se předpokládá, že pár pencí za tašku může obohatit státní pokladu až o £780 milionů liber, nemluvě o ušetřených nákladech za skladování obalu. 5p nám tak může pomoci zamyslet se nad tím, jestli tu tašku opravdu potřebujeme (a my, co nakupujeme v Lidlu, který si celou dobu účtuje za igelitku 3p, většinou víme, že se bez ní obejdeme), a je tak ztělesněním našeho ekologického svědomí.

Poplatek se ale vztahuje jen na obchody, které zaměstnávají víc než 250 duší, a menší krámky se mohou samy rozhodnout, jestli budou účtovat nebo ne. Od poplatku budete také osvobozeni, pokud nakupujete něco, co zabalení vysloveně potřebuje, např. syrové maso, ryby, květiny. Pokud tedy z principu nechcete platit 5p za igelitku, máte dvě možnosti – buď se změnit z všežravce na fanouška „raw“ stravy, a nebo si nosit vlastní tašku.

Já to mám vyřešené – už jsem poslala Santovi dopis s žádostí o módní a praktickou síťovku, jakou jsme povinně nosili v mém mládí a z duše nenáviděli, protože přišla revoluce a s ní igelitky zdarma. Jó, časy se mění – a opět přichází revoluce v přepravování nákupů!

Alena z Londýna

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.

Naplánuj si cestu: