Mé drahé kafe

Ráno se ještě rozespalí narvete do vlaku, a zaručeně bude kolem vás stát pár lidí s papírovým kelímkem, z něhož se line líbezné aroma. Nemluvě o tom, že do toho vlaku jste se narvali až poté, co jste se na na nádraží prodrali skrz frontu u kafe-stánku. Káva s sebou je už v Británii tak běžná, že mě v Čechách vždy vysloveně praští přes oči, že tam nechodí po ulici lidi s kelímkem – našinci se zřejmě ještě nedostali na místních 55 milionů šálků za den!

Kafe, životabudičové bobulky z Etiopie, se do britského impéria dostaly už v 16. století, a roku 1652 byla v londýnském City otevřena první kavárna. Nechme ale kávovník zrát a plodit dalších 350 let, a pak opět nakoukněme na ostrovy – a hle, místo jedné kavárny je jich dvacet tisíc, pričemž analytici odhadují, že k roku 2025 by jich mohlo být už tisíců třicet.

Práce hodně a lidu málo. Najít si práci v Manchesteru je jenom otázkou času a aktivity >>

Baristé si kromě tučných zisků také pochvalují, že zákazníci mají větší odvahu experimentovat a zkoušet nové příchutě. My, co jsme vyrostli na „turka nebo rozpustné?“ si větší nabídku také užíváme, a co si budem povídat, správný podzim má chuť dýňového latté, v prosinci zase střídáme příchuť perník – vaječňák – oříšky, jaro je ve znamení vanilky, no a pak konečně přijde to skvělé letní karamelové frappé.

Vášeň je to sice sladká, ale ti, kteří mají denně kelímek jako prodlouženou ruku, mají také hlouběji do kapsy. Čas od času se dá nad £2 – 3 za kelímek mávnout ruka, ale pokud si takhle dopřáváme každý týden, propijeme ročně přes sto liber. Šestnáct procent populace, která si pro pohárek skočí každý pracovní den, si přes patro a ledviny přefiltruje ročně dokonce dobrých £700. A za ty už by byla sladká dovolená!

Jak se tedy nažrat, aby koza zůstala celá, lépe řečeno jak si dát dobrou kávičku, aby zbylo i na hezkou dovolenou? Pokud ohrnujem nosem nad „turkem nebo rozpustným“, stačí investovat do domácího kávovaru. Jestli se nám nechce ani to, koneckonců ty náplně do něj taky nejsou zadarmo, má snad každý britský supermarket cafetiere neboli hezky česky french press. Tam se jednoduše nasype semletá kvalitní káva, chvíli to louhujeme, poté stlačíme sítko, a naléváme. Jednoduché, rychlé, levné, efektní!

Já dnes navštívila Starbucks, takže tři libry padesát v prčicích, ale zase jsem pak koupila balík oblíbeného černého prášku v akci, takže teď si jdu zalít hrnek číslo tři (a pak kde se ten šílený britský průměr bere...) a spolu s ním se poohlížet po letenkách do Čech, a hlavně pěkných tuzemských dovolených. S kvalitně přefiltrovanými boby mi klikání jistě půjde od ruky! 

Alena z Londýna

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.

Naplánuj si cestu: