Helena Minaříková – Anglie pro mne znamená angličtinu
Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla vycestovat do Anglie, byla angličtina. Tento jazyk mi dělal cel můj život problémy a stále ne a ne se to naučit a tak jsem si po dokončení univerzity řekla, že je čas to změnit a konečně zlomit tu slabost.
Při rozhodováni, jaká země by to mela být, byla pro mě Anglie jako první volba protože angličtina je přece z Anglie, tak hurá tam. Hlavně mi spousta lidí řekla, že vycestovat takovýmto způsobem (tedy žit v dané zemi a nabrat vše co se dá), je to nejlepší, co v životě mohu udělat.
Chtěla jsem také dokázat sama sobě, že jsem na tolik samostatná. Prostě vyjet a postarat se, dá se říci sama o sebe, prostě zkusit svoje možnosti.
"Vybrala jsem si Manchester, protože mi ho doporučil kamarád, který už v Manchester byl. Chtěla jsem nejdříve Londýn, ale jak každý říká, je tam draho a lidi nic moc."
Sama jsem později Londýn navštívila a musím uznat, že pro mě je to trochu moc velké město. Manchester je pro mě přátelštější a hlavně menší.
Petr Kaiser: "do Anglie jsem přijel hlavně studovat" >>
Agenturu Hurá do světa mi doporučil opět kamarád, protože mel dobrou zkušenost a i já mohu potvrdit, že vše proběhlo OK, někdy lépe jak OK. Komunikace skvělá, bydlení slušné a nájem podle mého názoru nízký.
"Pamatuju si první dojmy po příletu. No wow, prostě Anglie na vlastní kůži, poprvé anglickým autobusem, poprvé do anglického obchodu, banky, restaurace, hospody, proste všechno jiné a tak rozmanité."
Anglický sharehouse mi připomíná ani nevím co, protože jsem takto nikdy nebydlela. Každopádně je to jiné originální a libí se mi. V Česku jsem bydlela na byte se sedmi lidmi, ale je to jiné než mít celý dům.
Poprvé si práce našla mě, byl to housekeeping, ale zkušenost špatná, potom jsem si našla práci sama jako barmanka. Já nejsem nějak stydlivý typ, takže pro mě nebyl problém prostě vlézt kamkoli a otevřít pusu.
Angličtina je hrůza, děs a utrpení pro mě. Hlavně proto, že jsem měla z angličtiny vždy hrůzu, nikdy jsem nechápala spojitost, fráze, časy atd.
Angličtina v Manchesteru je absolutně super speciální a těžká. Naštěstí lide se ke mě skoro vždy chovali velice slušně a pomohli mi alespoň tak, že mluvili pomalu nebo velice gestikulativne.
Práce v Anglii nebyla tak stresující jako v Tescu v Čechách >>
Pomalu jsem si začala zvykat a našla si i doučování, což mi moc pomohlo. Svoji práci jsem si vybrala hlavně kvůli mluvení, protože pravdou je, že pokud pracujete s lidmi, mluvit prostě musíte a já přijela hlavně mluvit.
Úřady pracují trochu jinak jako u nás. No, řekla bych, že mazec. Proste jiné, složité, zbytečně složité. Pokud nemusím, s úřady nepracuji. Banky jsou tady bez poplatků. Tak tohle je super na Anglii, jelikož s bankami velice kamarádím v Česku. Systém bank v Anglii mě mile překvapil. Na cestování používám rozhodně autobus, miluju autobusy.
"Co mě udivilo hned od začátku, byla rozmanitá komunita žijící v Anglii a jejich tzv.”geta” čili čtvrte, které prostě vypadají jako jejich domovina. Člověk se cítí, že je v jiném světě, což se mi velice zalíbilo, protože miluji jiné kultury."
Pracuji jako barmanka v rockovém-metalovém baru. Pracovní kolektiv super, šéf jako hodný dědeček a pravidelní hosté jako moje rodina. Pracovně se mi daří velice dobře. Pravdou je, že na sharehouse někteří moji krajané se nechovají zrovna přátelsky, ale jelikož nejsem konfliktní typ, tak je mi to vlastně jedno.
Začni nový život ještě dnes. Kontaktuj nás a naplánuj cestu do Anglie >>
Mám své hobby - sport, nákupy, práce. Rekreačně, sem tam běhám, cvičím doma. Pravdou je, že mám anglické doučování, ale to je dobrovolnická práce. Studuji život v Anglii, ne, jen žertuji. Snažím se co nejvíce cestovat, co to dá, ale času moc není, práce v baru je noční záležitost a tak během dne spím a volné dny si užívám praním, žehlením a nákupem potravin.
Šetřím peníze a snažím si zde koupit to, co jsem vždy chtěla, koupila jsem si drahý počítač, chci mobil atd. Hlavně ale setřím na operaci očí v České republice, kterou potřebuji a sem tam posilám peníze domů mámě, která je nemocná a v důchodu.
Jsem v Manchesteru už téměř rok. Lidi jsou milí, přátelští, ale pravdou je, že je to velká faleš. Těžko říci, komu zde opravdu věřit a tak kontakt s Angličany preferuji krátkodobý a nebo s velkou rezervou.
Musím uznat, že jídlo je velice levné i s minimální mzdou. Oblečení je zbytečně předražené, ale když vidím ty plné koše oblečení, tak si říkám, že obyvatele Anglie asi neví, co s penězi. Snažím se vařit Českou kuchyni, ale jelikož jsem na dietě, tak tvořím svoje jídla podle mé potřeby. Sem tam vaří partner, což je Angličan.
Nejsem zastánce sladkých nápojů a alkoholu, takže piju vodu, která je v Anglii velice špatná a nekvalitní (kupuji balenou anebo převařím v konvici).
"Láká mě celá Anglie s krásnými památkami, Skotsko, Irsko, dveře jsou otevřeně. Mým snem je ale Itálie, Francie a Egypt."
Co mě tu nejvíc baví? Asi to, že konečně mluvím anglicky a že mám ty peníze o kterých se některým mým přátelům v domovině jen zdá. Rozhodne cestovat je pro mě číslo jedna. Hledám teď kamaráda/kamarádku na cesty, prostě jen tak poznat vše, co život nabízí.
Helena Minaříková
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.