Čemu věří anglikáni?

Nemálo našinců je po příjezdu na Britské ostrovy lehce zmateno z toho, čemu vlastně věří ti anglikáni; chodíme tu kolem překrásných kamenných kostelů (jsme v Británii, s omítkou se neobtěžujeme!), které bychom si z domova spojili jen s katolickou církví, a přesto se z těchto budov někdy ozývá živá popová hudba, oslavující Ježíše, a jindy zas liturgický zpěv, velebící Marii. Jak to tedy je? Jsou to katolíci, nebo nejsou?

Pomůžeme ti s prací a bydlením v Anglii. Začni nový život ještě dnes (POZOR: nabízíme jako jediní garanci na vrácení peněz) >>

Pojďme se nejdřív trochu ponořit do historie. Není tajemstvím, že zrod anglikánské církve (Church of England) se spojuje s Jindřichem VIII. (1491 – 1547), kterého zjednodušeně řečeno nakrklo, že mu papež nechtěl dovolit rozvést se s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, a tak si dupnul, a od římskokatolické církve se prostě trhnul. Nedlouho na to byla ustanovena církev anglikánská, a málokoho překvapí, že panovačný Jindra si prosadil, že svrchovaným vládcem nově vzniklé církve bude anglický panovník. 

Manchesterský akcent, musíš slyšet >>

Jindřich VIII. navzdoru tomu všemu ale zůstal katolíkem, na rozdíl od svého syna Eduarda VI., který to vzal pěkně od podlahy, zrušil uctívání svatých, z kostelů dal odstranit jejich sochy a obrazy jakož i kamenné oltáře, a po zemi rozeslal protestantské evangelisty, kteří používali do angličtiny právě čerstvě přeloženou Bibli.

Sotva se však Eduard odebral k Pánu na věčnost, vlády se ujala jeho sestra Mary a zemi opět navrátila do lůna římskokatolické církve. Jakýsi kompromis mezi oběma vyznáními učinila pak až Mariina sestra, osvícená Alžběta I., která se snažila prosadit „střední cestu“, a ač sama protestantka, dala lidem na výběr způsob vyznání, povolila úřady kněží a biskupů, a knihy modliteb se tiskly jak v angličtině, tak zase v latině.

A takhle bychom mohli pokračovat na mnoha stránkách až do dneška... A jak je to tedy dnes a čemu že ti anglikáni vlastně věří? Anglikánská církev se ztotožňuje s Apoštolským vyznáním víry a věří, že Bible je seslané Boží slovo. Co se týče samotného praktikování víry, existují v podstatě dvě větve. První je tzv. „high church“, která je anglokatolická, dbá na liturgii a modlí se ke svatým, ale na rozdíl od katolických kněží se mohou tito anglikánští služebníci ženit.

Evropa se mění, nenávist a strach nikam nevedou >>

Druhou odnoží je tak zvaná „low church“, které se spíše říká evangelikální nebo protestantská. Její zástupci neoslovují Boha skrze svaté, ale modlí se k Němu přímo. Neoslavují svaté, ale jen Ježíše, který zemřel na kříži za lidské špatnosti (hříchy), a pak vstal z mrtvých. Bohoslužby nejsou svázané s liturgickým rokem a bývají uvolněnější, chvály často vede živá kapela a vysvěcený vikář může kázat třeba i v džínách. V posledních letech zaznamenala tato odnož anglikánské církve velký nárůst, a je populární zejména mezi mládeží a lidmi středního věku.  

Anglikánská církev má dvě provincie, canterburrskou a yorskou, přičemž ta canterburská, založena svatým Augustinem, je starší (datuje se už k roku 597), a má tak primát. Arcibiskup canterburský (od roku 2013 Justin Welby – viz obrázek) je proto hlavou celé anglikánské církve, a má tak právo korunovat budoucího krále. Svrchovaným vládcem této církve je ale už od Jindřichových časů nadále anglický panovník.

(I takhle můžou vypadat chvály v evangelikální odnoži anglikánské církve: https://www.youtube.com/watch?v=BOiIW8nrw5g )

Alena z Londýna

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.

Naplánuj si cestu: