Brambůrková Británie: „K obědu jsou i brambůrky!“
Vyhrkla na konferenci vedoucích škol má anglická kolegyně, načež zbytek stolu bleskurychle odhodil sendviče a vystřelil urvat svůj nejoblíbenější pytlík.
Poté se rozjela klasická anglická debata na téma která příchuť je ta nej, a proč. Na ostrovech, stejně jako na výše zmiňované konferenci, se už nějakou dobu diskutuje o tom, co jsou to tradiční „britské hodnoty“, a školní inspekce dokonce musí referovat o tom, jak je školy vyučují. Máloco je ale dle mého skromného českého názoru tak typická „britská hodnota“, jako je šustivý 25g pytlík křupavých brambůrků (crisps).
Minimální mzda roste každý rok, pracuj v Anglii a vydělej si na život >>
Posuďte sami – podle průzkumu z roku 2012 obědvá 76 % Britů sendvič nebo wrap, a plných 40 % se pak dorazí brambůrkami. Třetina dětí je konzumuje denně a ostatní dvě třetiny průměrně několikrát týdně. Obyvatelé Britských ostrovů drží v konzumaci smažených lupínků evropský primát, a ročně do sebe natlačí více než šest miliard balení; to je průměrně 150 balíčků za rok na každého občana. Málokdo přitom řeší, že takováto konzumace je zhruba stejná, jako kdybyste spolykali třicet tři lžiček soli a zapili je pětilitrovou flaškou oleje.
Jinak konzervativní Britové zachází ve své lásce k milovaným čipsům až tak daleko, že s nimi experimentují a nejí je jako my jen nudně samotné, ale vytváří například brambůrkové sendviče (lupínky mezi dva chleby), neváhají ani osmažit kuřecí prsa v brambůrkovém obalu či vytvořit křupavou krustičku na zapečených těstovinách tím, že je posypou nadrcenými čipsy.
Když jsem na začátku milenia přijela do Británie, vychována ve víře, že smažené bramborové lupínky plné tuku a soli jsou nezdravé, a dopřáváme si je proto jen při zvláštních příležitostech, málem mi vypadla čelist, když jsem zjistila, že tady má každý supermarket na brambůrky samostatnou uličku. Jednou jsem jen tak pro zajímavost spočetla všechny druhy, které jsem v místním marketu viděla, protože já znala jen slané, paprikové a slaninové, a bylo jich tam dvacet šest!
Jak si najít práci v Anglii >>
To mi přišlo hodně do chvíle, než jsem tu samou otázku letos položila Googlu; jen firma Walkers, která peče a smaží více než 56 % britských brambůrků, uvedla na trh za dobu svého vzniku více než sto padesát (!) druhů. Většina z nich jsou takové ty klasické příchutě typu solené, paprikové, sýr & cibule, sůl & ocet, krevetový koktejl, kuřecí. Firma ale evidentně neváhá experimentovat a regály obchodů zaplnit příchutěmi netradičními či sezónními. Tak například německé vánoční trhy si můžete osolit příchutí „bavorské klobásy“, o Božím hodu se můžete zase zakousnout do brambůrku s vůní krocana a nádivky, čínský rok lze oslavit křoupáním čipsů s chutí a vůní „pekingských orientálních žebírek“.
Walkers se nebojí ani světových nádechů a nabízí pomyslnou exkurzi Kolem světa za osmdesát balíčků: My Češi bychom možná ocenili příchuť „vepřové pečeně s plnotučnou hořčicí“, Holanďani mohou pod větrnými mlýny zakusovat lupínky „edamský sýr“, Thajci se rozpálí při křupání „sladkého čili“ a Maročani se jistě utlučou po „skopovém s marockými bylinkami“. Nezapomínejme ale ani na „americký cheeseburger“, „francouzskou česnekovou bagetu“, „japonské teriyaki“, „argentinský ohnivý steak“, „italské špagety bolognese“ a „španělskou kuřecí paelu“. Nudíte se? Kupte si příchuť „rančerského medvídka mývala“!
Ubytování a práce v Manchesteru, změň svůj život >>
Pomyslnou exkurzi zakončíme návratem na Britské ostrovy a dáme si „velšského králíka“, „birminghamské kuřecí balti“, „lincolnský párek s hnědou omáčkou“ a na závěr pochopitelně tradiční „fish and chips“. A ještě dezert – brambůrky s příchutí čokolády a čili. Až na ně někdo narazíte a dostanete odvahu je ochutnat, dejte mi prosím vědět, jestli jsou sladké nebo slané, a jakou mají barvu. Tahle příchuť je pro mě totiž snad ještě větší záhada než „australský grilovaný klokan“!
Alena z Londýna
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.