Výuka je úplně rozdílná. Vědomosti jsou na Googlu
Ty tam jsou doby, kdy zaměstnavatele především zajímalo, co všechno kandidát na práci ví a jaké má znalosti a vědomosti, tvrdí John Yates, uznávaný odborník v oblasti vzdělávání a managementu.
Moje generace byla vyučena k nabiflování se poznatků, poté jejich oddrmolení před tabulí a následnému pohřbení do země zapomnění. Na propojování vzájemných vztahů mezi jednotlivými informacemi nebyl čas ani prostor.
Také anglicky jsme byli schopni říct maximálně How do you do, nerozuměli jsme ani dětským pořadům, zato jsme rychlostí blesku vyplňovali nepříliš stimulující, rutinní cvičení v učebnici.
Systém jsme všichni do jednoho odsuzovali, ale nic moc se s ním nedalo udělat, protože tak to prostě bylo. Je ale pravda, že jsem byla lehce v šoku, když jsem při studiu učitelského postgraduálu v Londýně shledala, že jen tři z nás jsou schopni vysvětlit, jak se v závislosti na postavení Země ke Slunci mění roční období.
Což jsem do té doby považovala za základní znalost, na druhou stranu byli však moji angličtí kolegové schopni mezi sebou věcně diskutovat a pracovat na společných projektech. Teorii o pohybu nebeských těles se oni doučili během pěti minut, já se učila rádoby sebevědomě prezentovat své znalosti před velkou skupinou mnohem déle.
Už pár let se pohybuji (rádoby sebevědomě!) ve sféře středního managementu, a čím dál víc vidím, jaký důraz se v Británii klade ne na tak na znalosti – protože ty si každý může najít na Googlu, jak tvrdí John Yates, ale na dovednosti: Jakou máte emoční inteligenci? Jak jste na tom se sociálními dovednostmi?
Jak se dokážete postavit k problému? Jste schopni pracovat samostatně, ale zároveň být součástí týmu a pracovat na společném úkolu? Jste dochvilní? Jste důvěryhodní a dokážete udržet důvěrné informace? Jste loajální?
Společnosti, ať už soukromé či státní, si čím dále víc uvědomují nutnost rozvíjet dovednosti svých zaměstnanců. Mnoho firem také neváhá investovat do koučinku, tj. ke schopnost asertivně řešit problémy a překážky. Nezřídka se k tomu využívá osobností test zvaný Myers-Briggs (anglická zkratka MBTI).
Ten vychází z Jungovy typologie osobnosti a představuje šestnáct typů osobností podle toho, jestli tíhnete k introverzi nebo extroverzi, jestli se spíš spoléháte na svou intuici nebo na fakta, jestli se rozhodujete podle faktů nebo pocitů, či jestli jste spíše ten typ, který má vše dopředu promyšlené a jede podle seznamu.
Nebo naopak naprosto spontánní, řídící se danou situací, dobře pracující pod tlakem. V testu neexistuje správná či chybná odpověď, prostě každý je jiný a každý typ osobnosti má své silné i slabé stránky.
Na konci testu dostanete čtyři písmenka (např. ESFJ, INTP ap.); stojí za to důkladně si pročíst analýzu svého typu, protože i poradí, na jaká zaměstnání či pozici byste se nejlépe hodili, a v žipotopisu či při pohovoru je vždy dobré se zdravým sebevědomím uvést, jaké máte silné stránky a proč se na danou pozici hodíte nejlépe.
Člověk, který rozumí sám sobě, má pak mnohem větší šanci lépe porozumět druhým, a být tak pracovníkem, po kterém kdejaká firma natáhne ruku.
Test osobnosti můžete zkusit např. zde: http://www.16personalities.com/personality-types (Take the test)
Autor článku: Alena
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.