Pravý britský víkend

S večeří si starosti nikdo nedělá, protože v pátek se nevaří, a i mnoho rodin s dětmi tradičně chodí na jídlo do hospody. Než se nad tím začneme ofrfňovat a volat sociálku, připomeňme si, že anglické hospody jsou z drtivé většiny čisté, nezakouřené, nezaplivané a ve večerní dobu ještě víceméně střízlivé, takže přítomnost dítěte do zhruba dvacáté hodiny večerní nebudí žádné pohoršení. Zvlášť když do sebe tlačí hospodské hranolky!

Kdo nejde do veřejného stravování, tak taky nevaří, jen se musí rozhodnout, jaké jídlo přes ulici (take away) si zvolí: tradiční fish and chips, nebo druhé tradiční britské jídlo, to jest indické karí? Nabízí se i populární čína, a pak jsou tu samozřejmě ještě Thajci, pizzerie, sushi, kebaby... Jídlo se kupuje v průhledných plastových krabičkách buď cestou domů (a je zajímavé, že čím chudší čtvrť, tím více má fast foodů a mini-restaurací zaměřujících se na jídlo přes ulici), případně objedná telefonicky z tepla domova.

Pomůžeme ti s prací, bydlením, pojištěním bankou a vším ostatním, co nový život v Anglii važaduje >>

Snad každá rodina má doma několik letáků se svým oblíbeným jídelním servisem, které nám listonoši a restauratérští poslíčci pravidelně rvou do schránek. Například moje vyvolená čína se už ani neptá na moje jméno nebo číslo domu, stačí říct post code (PSČ) a sladkokyselé kuře s nudlemi! A to u nich nenakupuji ani tak často, neb jsme objevili jinou bezva čínu nedaleko od domu (psssst). Objednat je samozřejmě možné i přes aplikaci, například Hungry House či Just Eat. 

Sobota začíná tradičně šálkem čaje s mlékem, miskou přeslazených cereálií  a čtením „kila novin“, jak označil můj kamarád víkendové vydání novin The Telegraph. To vše se provozuje samozřejmě v pyžamu, ideálně v posteli. Sobota je vůbec obecně „pyžamový den“ (PJ day), a pokud nerozvážíte děti po kroužcích a aktivitách, je záhodno se doma hezky v klidu poválet, a to minimálně do oběda. Pokud si potřebujete skočit do lokálního obchůdku se smíšeným zbožím (corner shop) pro ty noviny či pro mléko, můžete vyběhnout klidně i v pyžamových kalhotech.

Podívej se, co řekli o zkušenosti s životem v Manchesteru ostatní >>

Po obědě vyjede většina národa na týdenní nákup, takže v marketu je lidí jak na Starém bělidle a v nákupním centru je to jak na Václaváku. Byvši z malého českého města, kde sobotní nákupní horečka vrcholí v půl osmé, neb je třeba pořídit rohlíky ke snídani, nepřestalo mě ani po patnácti letech v Londýně fascinovat, že tady jsou ještě v jedenáct obchody poloprázdné, kdežto v mém rodném městě už v tu dobu pomalu zavírají.

Kdo nenakupuje, vyrazí pěstovat sport, případně aspoň sledovat a povzbuzovat ostatní pěstitele, zejména ty fotbalové. Rodiny chodí do parků, případně se poflakují po nákupním centru, zajdou tam třeba i do kina, kde se narvou popcornem a kolou, a pak povečeří v Meku či nějaké jeho rychlé konkurenci. Kdo se kulturně nevzdělává v kině, muzeu či v přírodě, sedí doma u televize nebo paří hry. Ti osvětovější si k tomu otevřou okno, aby byli na čerstvém vzduchu.

Sobota večer patří u mladých svobodných a svobodnějších klubům, hospodám a restauracím. Střední třída chodí do divadel, na koncerty či na operu. Ostatní (starší či se závazky) mají opět bednu, počítač a knihy. My ostatní – ženy a matky – máme ještě ulízení, praní, žehlení a další vzrušující domácí práce, při nichž se můžeme po týdnu v práci také hezky odreagovat. 

Neděle je den jako stvořený pro návštěvu kostela, případně vyspávání a dočtení kila novin s čerstvě překapanou kávou. Nedělní pohodě napomáhají i zavřené obchody – až do roku 1994 bylo v neděli v rámci pracovního klidu totiž všude zavřeno, a i dnes zákon zakazuje obchodům s rozlohou od 280 m² mít otevřeno víc než sest hodin v kuse.

Rýžovat peníze se smí jen mezi 10 a 18 hodinou, dobu prodeje si určuje každý krám sám, ale například hodně supermarketů na jihu Londýna má otevřeno jen od 11 do 16 hodin. Pokud tedy nemáte poblíž menší obchůdek s pečivem, nechte si zajít chuť na čerstvé housky ke snídani, a vražte okoralý chléb do toustovače. Případně vstaňte až k obědu!

K obědu je v Anglii v neděli samozřejmě pečené maso, roast. Překvapuje mě, že se jim to týden co týden neomrzí, ale zřejmě ne, a někteří argumentují tím, že přece mají jeden týden hovězí pečeni, druhý krůtu a třetí skopové. Že jsou k tomu vždy pečené brambory a ta samou zelenina, to vše přelité instantní hnědou omáčkou, už nevzrušuje nikoho. Ale v zemi s tak „vyhlášenou“ kuchyní se tomu nedivíme, a tak my krajané neleníme a uděláme si k pečeni knedlík se zelím. Tak hezký britský víkend! 

Alena z Londýna

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.

Naplánuj si cestu: