Nová mánie – a už se točí!
Sotva Elsa z Ledového království (Frozen) dozpívala Najednou a práskla za sebou dveřmi, rozkutálely se po zemi tisíce barevných gumiček (loom bands). Ty ovšem posléze zašlapaly Pokemoni, a sotva i jim nemilosrdně odzvodnilo, dorazila do západního světa nová mánie – „fidget spinner“.
Mám už nějaký věk (to jest něco přes třicet), a tak jsem se s tímto „točítkem“ seznámila až ve sborovně, když nám bylo při poradě představeno jako další hračka, která se oficiálně zakazuje (ne že by si tedy děti mohly do školy jinak hračky nosit).
„Fidget spinner“ je antistresová hračka s kuličkovým ložiskem a typicky třemi barevnými plochými výběžky, ručičkami, vyrobená zpravidla z plastu či oceli. Byla původně určená pro lidi, kteří trpí poruchami soustředění, úzkostmi nebo mají neustále potřebu zaměstnávat ruce a s něčím si hrát, prostě – neposedí (anglicky fidget).
V některých školách se tato hračka úspěšně používala u dětí s ADHD či autismem a zlepšovala prý jejich schopnost soustředění. Je jen ironií, že mohutné rozšíření točítka vede u mnoha škol k jeho zákazu, protože žáci se bohužel často víc než na učení soustřeďují na to, kdo bude déle a rychleji točit, či kdo se blýskne s lepším designem.
Přestože se jedná o nejnovější trhák doby, jeho původ sahá už do počátku devadesátých let minulého století. Vytvořila jej v podstatě náhodou jedna chudá americká matka – vynálezkyně Catherine Hettinger během „jednoho děsného léta“, kdy jí nervosvalová nemoc nedovolila pořádně si hrát se svou malou dcerou. Hračka, která nyní vydělává miliony, je ironii osudu i pro Catherine samotnou – z prodeje nemá ani cent.
Když totiž točítku vypršela po několika letech licence na patent, neměla Catherine peníze na její prodloužení, a tak se teď může jen koukat, jak se jiní obohacují, zatímco ona se stěhuje do menšího bytu a shání levnější auto, protože žije z ruky do pusy. Ale i tak má prý radost, že její hračka slaví ve světě takový úspěch.
Zprvu jsem nechápala, co je na tomto spinneru, který připomíná trojstranný klíč na otvírání plynu, tak vzrušujícího. Přiznám se, že to vlastně úplně nechápu dodnes, stejně jako jsem nikdy nepřišla na chuť kýčovitě barevným plastovým náramkům z gumiček, ale nezapomeňte, že už mám nějaký ten věk, že! Koneckonců my zase sbírali céčka, známky a plechovky.
Tleskám ale všemu, co odvádí děti a mládež od nekonečného vysedávání u obrazovek, i kdyby to bylo pletení z neónových gumiček, chytání virtuálních figurek či nekonečné točení klíčem od plynu, pardon, spinnerem! Ale vzhledem k tomu, že mám při poradách a školeních tendence neustále si hrát s přívěskem či otvírat a zavírat svou speciální skládací propisku, vezmu možná spinner na milost – jen škoda, že je u nás ve škole teď oficiálně zákazaný!
Alena z Londýna
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.