Niels Bohr

Bohr, původem z Dánska, vystudoval fyziku na kodaňské univerzitě. V roce 1911 získal doktorát. Působil jako ředitel Ústavu teoretické fyziky, během druhé světové války emigroval do USA. Ještě v mládí však stihl vyvinout Bohrův model atomu, tedy první model atomu na světě vůbec. Podstatnou etapu svého výzkumu realizoval v anglickém Manchesteru v laboratořích Ernesta Rutherforda. Zabýval se zde především studiem radioaktivity.

Svůj model atomu vyvinul právě na základě představ Rutherforda a kvantové hypotézy, která pocházela od Maxe Plancka a Alberta Einsteina. Bohr tedy přímo spolupracoval s nejslavnějším vědcem, jaký kdy chodil po této planetě.

Bohrův model vychází z planetárního modelu - kolem kladně nabitého jádra krouží elektron. Teorie platí jen částečně, lze uplatnit pouze pro jednoduché atomy s výlučně jedním elektronem. Navzdory nepřesným předpokladem, vytvoření modelu atomu představuje na poli vědy průlomový krok. Manchester jako město se tedy může pochlubit, že právě ono se stal dějištěm tohoto vědeckého procesu, který vedl k radikálnímu fyzikálnímu počinu

Bohrova kroky však zdaleka z Dánska nepoviedli jen do Anglie a později nuceně do Ameriky - přednášky a cestovatelská vášeň ho přivedly do nejrůznějších koutů světa. Bohr přednášel i ve Francii, Itálii, Japonsku, Číně av SSSR. Tyto země byly také součástí cesty kolem světa, kterou Bohr podnikl v roce 1936 společně se svým synem Hansenem. Do Manchesteru se ve stejném čase musel vrátit z něj velmi smutného důvodu - na pohřeb profesorovi a jeho mentorovi Rutherfordovi.

V roce 1938 vyslovil Bohr další teorii. Nebyla však tentokrát fyzikální, ale politická. Podle jeho teze byly "nároky nacistů zákonitě nezkrotné" a postavil se na odpor tehdejšímu dění. Bylo to krátce po zadržení Rakouska a československého pohraničí.

Jak se ukázalo ještě před začátkem války, Bohr nebyl jen geniálním vědcem, ale i tvrdým zastáncem lidskosti, odvážným bojovníkem a hrdým Dánům. Během války a nelehkých dob nacistického útlaku veřejně vystupoval a stále častěji mluvil o nepoddajnosti dánské vědy a kultury, což dokazoval iv praxi. Navzdory velkému nebezpečí, které mu hrozilo, odchod do bezpečí emigrace i vedle mnoha pozváních z celého světa odkládal, dokud to bylo alespoň trochu možné, jen aby mohl ještě zůstat ve své zemi a udělat co nejvíce pro další výzkum. Současně podporoval své krajany a tak netrvalo dlouho, a právě hlava Ústavu teoretické fyziky v Kodani se stala jakými symbolem cti a odvahy dánského národa, který inspiroval i veřejnost dalších zemí. Bohr tedy představuje osobnost mimořádného významu v opravdu různých oblastech a úhlech pohledu.

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Osobnosti.

Naplánuj si cestu: