Kolik pracovní síly z EU Britové potřebují ročně? Bez imigrantů začnou vymírat a zvyšovat státní dluh

Nejenže většina z nich pořádně neví, co je to Evropská Unie. Ještě méně vědí o imigraci, HDP, státním dluhu a o pracovních místech, které se jim stěží podaří zaplnit.  

Vláda v čele s Terezou Mayovou usiluje o snížení počtu imigrantů na hranici sto tisíc lidí ročně. Zní to skoro jako politické heslo. „Budeme kontrolovat hranice, vybereme si, koho vpustíme do země a snížíme počet lidí, kteří k nám přicházejí z Evropské Unie i mimo ni.

Bude více práce, vyšší platy, více peněz na zdravotní péči, nebudeme tolik zatíženi evropskou byrokracií a kdo ví, co ještě. Všem nám potom bude líp.“  

Čas ale ukazuje, že voliči, a bohužel ani politici, neměli reálnou představu o tom, jak by situace mohla vypadat. 

Pojďme se na to podívat ze stránky HDP (hrubý domácí produkt, tedy vše, co se v zemi prodá a nakoupí) a státního dluhu v návaznosti na přistěhovalce. Velká Británie má nyní státní dluh 75 % vůči svému HDP.

Pomůžeme ti s prací v Anglii úplně zdarma. Chceš se dozvědět víc? >>

Dnes je počet unijních i mimounijních přistěhovalců necelých tři sta tisíc lidí ročně. Jde především o pracovníky, kteří přicházejí do země žít, pracovat a později třeba založit rodinu. Jinými slovy, být produktivní a odvádět peníze do sociálního systému, na zdravotnictví, na důchody, vojsko, prostě do státního rozpočtu.

Kdyby se počet přistěhovalců snížil na nulu, pak by se dluh vůči HDP do roku 2062 zvýšil až na 175 %. To je teritorium, kde se nyní z evropských zemí pohybuje pouze polozkrachovalé Řecko. Tedy žádné hezké vyhlídky.

Druhá možnost nabízí, že Britové povolí přístup pro pouhých sto čtyřicet tisíc lidí za rok, pak státní dluh vůči HDP stoupne na 100 %.  

Třetí scénář poukazuje na skutečnost, že kdyby do Británie ročně přibylo dvě stě šedesát tisíc lidí, státní dluh by zůstal v roce 2062 nezměněný, tedy na hranici 75 % vůči HDP.

Japonsko je ve studii Global Future příkladem. Tamní ekonomika se potýká s recesí skoro tři dekády, třicet let neroste, ale stagnuje. Je to problém, protože ostatní státy světa rostou, takže v porovnání s nimi se Japonsko propadá. Do Japonska nepřicházeli po celou dobu žádní imigranti a snížila se porodnost, takže populace začala stárnout a na lidi v neproduktivním věku teď nemá kdo pracovat. Japonsko se zadlužilo do výše 250% vůči svému HDP. Zadlužili své děti, děti svých dětí, prostě celé generace, jen aby vzkřísili svou upadající ekonomiku a to se jim nepodařilo.

Kdo přijede porvné do Anglie, je v šoku >>

Británie by šla stejnou cestou, kdyby uzavřela hranice nebo jen omezila imigraci na sto tisíc lidí za rok. Došlo by k dvojnásobnému nárůstu počtu

důchodců, k razantnímu úbytku pracovníků, ke zvýšení státního dluhu a k nižším odvodům peněz do státní pokladny.

Podle studie je ideálním číslem pro zachování státního dluhu k HDP dvě stě dvacet pět tisíc lidí ročně v kombinaci s navýšením důchodového věku. Jde tedy o číslo více než dvojnásobně převyšující sliby britské vlády. Britové, stejně jako jiné vyspělé národy, Němci, Japonci, Američani nebo Italové, se potýkají s trendem negativního růstu obyvatelstva. Porodnost ve vyspělých ekonomikách se snižuje, to je známý fenomén. Vychovat dítě je nákladné a rodiče se rozhodují mít maximálně jedno dítě, někdy však žádné. Díru v systému musí zalepit produktivní přistěhovalci.

Jak se podaří Británii vyrovnat se s úbytkem porodnosti a nenavyšovat státní dluh? 

To nikdo neví. Můj závěr je, že britští politikové nechají svůj pracovní trh otevřený i po BREXITu, který by měl nastat na jaře 2019, pokud se na to obě dvě strany při tomto politickém rozvodu stačí připravit. 

Adam Wojnar

Celá studie Global Future zde

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Vše o BREXITu.

Naplánuj si cestu: