Britské „Úrovně ohrožení terorismem“

Po posledním londýnském „kyblíkovém útoku“ ve stanici metra Parsons Green vyhlásila vláda pátý, to jest nejvyšší stupeň ohrožení – kritický. Je to už podruhé tento rok (poprvé tomu bylo po květnovém antentátu v Manchesteru) a teprve po čtvrté od roku 2006, kdy se tyto kategorie zavedly. 

Britské úrovně ohrožení  (UK Threat Levels) byly představeny 1. srpna 2006, shodou okolností jen pár dnů před zmařeném útoku vodními bombami na letadla směřující do USA, díky nimž si od té doby nikdo nesmíme vzít do letadla víc než 100 ml čehokoli tekutého. 

Úrovně ohrožení jsou vodítkem pro vládu a bezpečnostní agentury, aby věděly, jak reagovat a jak útokům čelit či ideálně zamezit. MI5, britská bezpečností služba zaměřená na domácí bezpečnost (na rozdíl od mezinárodně orientované MI6, pro niž mimochodem pracoval agent James Bond), definuje pět úrovní ohrožení:

1. Nízká (low)

Útok je velmi nepravděpodobný.

2. Střední (moderate)

Útok je možný, ale ne pravděpodobný. Pro ochranu obyvatel se používají, stejně jako u prvního stupně, běžně dostupná opatření, například policejní hlídky.

3. Závažná (substantial)

Znamená to, že útok se může očekávat. 

4. Velmi vážná (severe)

Útok je velmi pravděpodobný. V případě třetího a čtvrtého stupně ohrožení jsou k dispozici další zdroje pro ochranu obyvatel a majetku, v některých případech v závislosti na geografické pozici či obchodním zájmu. 

5. Kritická (critical)

Útok se očekává bezprostředně. Pro bezpečnost a ochranu je vynaloženo maximální množství prostředků, na ulice jsou vyslány další policejní hlídky a nejpravděpodobnější místa útoku (letiště, nádraží, vládní budovy, nákupní centra, památky) střeží ozbrojená policie.
Kritická úroveň by byla vyhlášena i v případě jaderného útoku. (Ještě že máme tu praxi s pláštěnkami, pytlíky a zavařovacími gumičkami!)

Úroveň ohrožení nikdy neklesla od roku 2006 pod trojku, a i to byla spíš výjimka; nejběžnější stupeň ohrožení je čtyřka, což ale pocítí spíš lidé žijící ve velkých britských městech. Není od věci si ovšem připomínat, že pravděpodobnost, že útok zažiju, je i přes kritickou úroveň velmi malá, ale i tak je dobré být vždy připraven a vědět, co v případě (jakéhokoli, nejen teroristického) ohrožení dělat – jak praví Metropolitní policie, pravidlo číslo jedna – uteč! Pravidlo číslo dvě – Pokud není kam utéct, schovej se. Pravidlo číslo tři – (teprve až jsi v bezpečí,) volej 999, čili záchranné služby . 

Kéž to ale nikdy nepotřebujeme!

Alena z Londýna

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.

Naplánuj si cestu: