Karel Kyncl

Kyncl se narodil 6. ledna 1927 v obci Žebrák ( okres Beroun , ČR) ve vlastenecky orientované rodině. V roce 1937 se jeho rodina přestěhovala do Prahy . Karel začal v Praze chodit na gymnázium ve Vršovicích. Od mala ho přitahovaly rozhlasové programy av roce 1943 se stal členem Dismanového rozhlasového dětského souboru. Tato činnost v Kynclovi probudila talent pro ústní přednes a literární činnost . Po skončení 2. světové války vstoupil z přesvědčení do Komunistické strany a zapsal se ke studiu žurnalistiky . Jak uvidíme později, jeho politické přesvědčení se postupně změní. Organizoval a hrál agitační programy a také začal psát rozhlasové hry. V letech 1946-197 se zúčastnil několikaměsíčního turné po Velké Británii . 

V květnu 1948 získal Kyncl svůj první angažmá v Československém rozhlase jako moderátor s Pavlem Kohoutem. Kyncl byl i při pokusném a vůbec prvním veřejném vysílání Československé televize, dokonce se objevil i před kamerou. V 50-tých letech pracoval pro Armádní rozhlas a psal rozhlasové hry pro dospělé a děti, reportáže, fejetony atd. Také psal ve stylu socialistického realismu řady propagandistických rozhlasových her o novináři Julius Fučík. 

Velký zlom přišel v roce 1960, kdy dostal nabídku stát se zahraničním zpravodajem v Československého rozhlasu v USA. Nabídku přijal a v roce 1961 přešel do zahraniční redakce a kde pracoval s osobnostmi jako např. Jiři Dienstbier, Luboš Dobrovský apod. Do USA odletěl s manželkou v roce 1962, jejich děti však museli zůstat doma. Žil a pracoval v New Yorku, ale také často cestoval po USA. Proslavil se mimo jiné aktuálními reportážemi o atentátu na prezidenta JF Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963. Jeho pobyt v USA se hluboce projevil na jeho názorech, po jeho návratu do Československa v roce 1965 již postupně přestával zastávat dogmatické názory. 

Krátký čas působil i jako nestálý zpravodaj v Asii. Po návratu v roce 1968 však již naplno kritizuje politiku státu a okupaci státu. Následuje vyloučení ze strany, výpovědi ze zaměstnání, šikana a dvacet měsíců vězení. Koncem roku 1982 se mu za pomoci politiků a osobnosti Západní Evropy podařilo získat politický azyl ve Velké Británii. V ČSSR dostal povolení vycestovat výměnou za československé občanství, kterého se musel vzdát. 

Kyncl se do Anglie dostal začátkem roku 1983 přes Německo. Usadil se v Londýně, kde zpočátku žil ze sociální podpory, ale brzy se mu podařilo získat místo v měsíčníku Index of Censorhip, který se zabýval všemi možnými projevy cenzury ve světě. S Kynclovým přispěním tak vycházeli texty autorů zakázaných v Československu jako byl např. Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Bohumil Hrabal, Milan Uhde, Milan Šimečka, Pavel Kohout a další. Prostřednictvím Index on Censorship také pravidelně spolupracoval s Amnesty International, nepravidelně působil v BBC, psal články pro další exilové československé periodika v Západní Evropě. 

Po pádu komunistického režimu v ČSSR bylo Kyncl vráceno československé občanství a byl politicky rehabilitován. Dostal nabídku od Československého rozhlasu na jednu z vedoucích míst , kterou však nepřijal a zůstal v Londýně a stal se zpravodajem Rozhlasu ve Velké Británii. Pravidelně však navštěvoval Prahu. Vydal řadu knih. Jeho intenzivní aktivitu utlumilo až onemocnění rakovinou v roce 1996. Zemřel 1. Dubna 1997 v Londýně .

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Osobnosti.

Naplánuj si cestu: