Češi v Anglii: Mám tu zůstat nebo jít?
Nálada hustá, že by se dala krájet, nejistota, zmatek, obavy z budoucnosti – i tak by se dal popsat pátek po oznámení výsledku EU referenda.
Polovina obyvatel jásá, druhá truchlí, a Facebook se proměnil na House of Commons. ZávidímBritům, že měli tu možnost se sami rozhodnout o osudu své země, a nemůžu nevzpomínat na smutek, který jsme pociťovali, když pár lidí nahoře rozhodlo o tom, že se Československo rozdělí; možná, že kdyby bylo referendum, tak to dopadlo jinak. Ale což.
Ne každému se líbí výsledek referenda, ale to je demokracie, a je fajn, že žijeme v zemi, kde nás nerozstřílí tanky proto, že máme svůj názor. Nejsem fanoušek Bruselu, ale řekněme si na rovinu, že tady bez problémů žijeme a pracujeme jen díky EU. Ráda se dívám na problém v širších souvislostech, ale přesto se nemohu ubránit, stejně jako většina našinců, co jsou tady usídlení, pocitu, že jsme nechtění, a celých čtrnáct let, co jsem tady, jsem se tu necítila cizincem tolik jako teď po referendu.
Ale ruku na srdce, výkřiky „Británie Britům!“ nejsou zdaleka tak silné jako slogany „Čechy Čechům!“ a otázka imigrace, díky které Brexit také vyhrál, se nedá srovnávat s nenávistnými komentáři, které někteří Češi předváděli ohledně nedávné uprchlické krize. Troufám si tedy říct, že my jsme ti poslední, kdo mají právo označovat Brity rasisty a xenofoby.
Co tu ale s námi bude dál? Chce to hlavně klid a nohy v teple, jak říkala moje babička. Spojené království zůstává členem minimálně do roku 2018, a jak to bude fungovat potom, to všechno jsou jen spekulace. Je ale dost nepravděpodobné, že by nás odsud hnali s bičem a zabavili naše domy a obstavili bankovní účty, koneckonců v zemích EU žije víc než milion Britů.
Také není třeba panikařit, že se obnoví vízová povinnost (i když se to samozřejmě nedá vyloučit), a je dobré si připomenout, že UK není členem Schengenu, takže ani teď sem není možné cestovat bez pasu.
Co bude následovat, to všechno závisí na tom, jaké podmínky odchodu si Británie vyjedná, ať už to bude něco na způsob zemí Norska a EEA či konkrétní dohody o bezcelních obchodech, jaké má Švýcarsko. Do té doby není třeba panikařit a nervovat se, protože nikdo nedokáže přesně říct, co bude, a jaké to pro nás bude mít důsledky. Ale pokud tady někdo plánuje zůstat déle, možná není úplně od věci začít si vyřizovat povolení k trvalému pobytu.
Hlavně ale klid. Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Přežili jsme rozpad komunistického bloku i rozdělení Československa, přežijeme i Brexit. Nic se nejí tak horké, jako se to uvaří. Hlavní je ale zjistit, kolik lahví vína si teď budeme moct dovážet z Francie, jak někdo vtipně podotknul na BBC!
Alena z Londýna
Líbí se ti článek? Podpoř nás:
Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Život v Anglii.